Hegemon má dvě zásadní mocenské převahy vůči všem – vojenskou převahu a hospodářskou převahu. Stát s vojenskou převahou, ale se slabším hospodářstvím, přestává být hegemonem. Stejně tak stát s hospodářskou převahou, ale se slabší armádou, přestává být hegemonem. Přitom všem platí axiom, že hegemon se dobrovolně nevzdává své pozice hegemona.
Představme si, že jsme byli hegemonem pubertální party. Necvičili jsme přece ostatní dobrovolně v bojovém umění a nerozdávali jim peníze, aby byli lepší a pak nám přebrali nejhezčí holku ze třídy. Pozice hegemona je drogou.
Současný světový hegemon je na drogách. Pozice hegemona mu zachutnala a reaguje nevrle na jakékoli pokusy ho z pozice hegemona svrhnout. Tím více, čím obtížněji udržuje svoji vojenskou, a zejména hospodářskou převahu. Musí se neustále otáčet, a to jak v přeneseném slova smyslu, tak fyzicky. Vojenský konkurent se fyzicky nachází jinde než hospodářský konkurent.
Čekají nás těžké časy. Když jsme byli na drogách, udělali jsme cokoli, abychom dostali svoji pravidelnou dávku, například šlapali chodník nebo otevírali se v porno filmech. Můžeme očekávat, že současný světový hegemon bude šlapat chodník (boot on ground) či nám v ajmaxu ukáže svůj klacek o výšce sedmi slonů (liberal democracy).