Jaká je naše společenská smlouva v okamžiku narození ?
Smlouvu podle obchodního práva podepisují smluvní strany, které si navzájem potvrdí, že si smlouvu přečetly, že smlouvě rozumějí a že smlouva byla uzavřena bez jakékoli tísně pro kteroukoli ze stran. V případě společenské smlouvy v okamžiku našeho narození nic takového neexistuje, nic jsme si nepřečetli, nemáme čemu rozumět a tíseň na naší straně je více než zřejmá. Přesto se společenskou smlouvou zavazujeme například k tomu, že budeme respektovat smyslné i nesmyslné zákony.
Tak se může velice snadno stát, že uzavřeme společenskou smlouvu, která je pro nás nepřijatelná. Každý z nás si s prstem v nose najde nějaký zákon, se kterým nesouhlasí. Očekává se od nás, že se mu podřídíme, i když jsme si ho před schválením nepřečetli a tím pádem mu nerozuměli a naše svobodná vůle byla vytísněna. Jak pak postupovat ?
Až do zletilosti máme omezené možnosti – rozhodují za nás rodiče. Okamžikem dospělosti se nám ovšem otevírá vějíř možností. Máme-li dostatečně silnou obranu, můžeme se pustit do boje s libovolným zákonem, který z rozumných důvodů považujeme za nesmyslný, respektive můžeme se pustit do boje s úřední mocí, která nesmyslný zákon prosazuje, a s ozbrojenou silou, která nesmyslný zákon vynucuje. Protože mocenský aparát, který proti nám stojí, je obrovský, záleží jen na naší schopnosti se bránit. Budeme čelit snahám o naši společenskou likvidaci, posléze snahám o naši ekonomickou likvidaci, a nakonec snahám o naši fyzickou likvidaci. To je významný důsledek společenské smlouvy, kterou jsme nepodepsali.
Aby bylo jasno, společenská smlouva není z podstaty nelidská. Musí být lidská, když se týká lidí. Může se stát, že v nějaké společnosti nebudeme mít námitky proti společenské smlouvě, nebo jen nevýznamné námitky, a budeme žít vcelku spokojeně. Ovšem –
Ovšem zbývá najít takovou společnost.