Vzpomínáme, jak jsme řešili konflikty v mládí, když nám došly argumenty – pustili jsme se do rvačky. Současná vláda by ráda vyřešila konflikt, když jí došly argumenty, ale nemá sílu a odvahu pustit se do rvačky. Chvíli vláda bezradně rozhazovala rukama, než ji došlo, že řešení konfliktu má na dosah ruky.
Rvačka je účinný nástroj řešení konfliktu, rány rozdáváme a schytáváme tak dlouho, než se někdo z nás už nezvedne. Tím je konflikt vyřešen a ukončen. Ten, kdo zůstal stát, má pravdu. Rvačka je odedávna nejpřímější a nejférovější způsob prosazování pravdy. Zakázány jsou sečné, bodné a střelné zbraně, vítězí vytrvalost a síla. Pěstní souboj je zdaleka nejčestnější řešení konfliktu.
Současná vláda nemá koule na čestné řešení konfliktu. Představme si kteréhokoli člena vlády, jak rozdává a schytává rány. Nejspíš by před sebe postavil hradbu právníků a povykoval zpoza nich. Do otevřeného souboje by šel málokterý z nich, i když v několika konkrétních případech si to lze představit. Jako celek by ovšem před náhodně zvoleným osmnáctihlavým lidem vláda zřejmě utekla. Přesto měla stále řešení konfliktu na dosah ruky. Mohla a může po něm sáhnout kdykoli. Dosud to neudělala.
Je to jednoduché a začíná to takovýmto prohlášením: Bylo naším nejvroucnějším přáním, abychom léta, která z Boží milosti jsou nám ještě dopřána, mohli zasvětiti dílům míru a uchránili naše národy před těžkými obětmi a břemeny války…