Podud trvale konzumujeme katastrofické zprávy, dojde k překyselení našeho žaludku. Musíme nasadit sodaléčbu a spravit si žaludek veselými historkami, například ze života současné vlády.
Trvalá konzumace od propagandy očištěné reality opravdu není zdravá. Stěna našeho žaludku je přizpůsobena odolávat pouze přiměřenému množství kyselin, přičemž konzumace reality vyvolává nadměrnou produkci kyselin. Spojí-li se konzumace reality s naším jícnovým otevíráním se realitě, na nesnesitelný život je zaděláno. První příznaky by pro nás měly být varováním – v zapáleném ohni nemáme jinou perspektivu, než shořet.
Pokud se tedy u nás objeví první příznaky, zvažme, jaké informace konzumujeme. Sledujeme zprávy alternativy ? Špatně. Sledujeme zprávy z neeuroatlantického prostoru ? Špatně. Porovnáváme si zprávy mezi různými zdroji ? Špatně. Přehodnoťme svůj jídelníček. Udělejme si revizi toho, co pro nás znamená „být v obraze“. Stoprocentní znalost reality pro nás není prospěšná.
Znovu zapněme Českou televizi. Znovu poslouchejme Český rozhlas. Znovu si předplaťme Českou tiskovou kancelář. Na obloženou mísu si znovu položme Novu, Primu, Barrandov a jiné televizní kanály. Pro konzumatelnost znovu otevřme Deník N, Respekt, Forum24 a znovu surfujeme na Seznamu.cz. Výsledky se brzy dostaví.
Necháme propagandu projít do střev, která pak dostane svůj typický tvar v konečníku. Bude to páchnout, ale uleví se nám.