Podlehli jsme iluzi, že politika vzniká, žije a umírá s politiky a politickými stranami. Nyní jsme se z úst ekonoma (David Marek, 28.5.2023) konečně dozvěděli, že maržová inflace je tažena poptávkovou inflací.
Přeloženo do srozumitelnější řeči: kdybychom snížili svou poptávku, obchodní řetězce by neměly nutkání tolik navyšovat marže. Protože nakupujeme ceny-neceny, obchodním řetězcům nic nebrání navyšovat marže do nesmyslných výšin. Z této praxe lze vyvozovat dva závěry – jednak o tom, kde se rodí skutečná politika, a jednak o tom, kde má politika své limity.
Politika se rodí na nákupní frontě. Je-li na nákupní frontě klid, je klid i v politice. Politici se nemusejí bát občanské neposlušnosti, ať už si schvalují jakékoli nesmysly, pokud je na nákupní frontě příměří. Aktuální politika skončí jedině s vyhlášením války na nákupní frontě. Tento fakt z teorie ovládání davu skvěle využili komunisté v sedmdesátých letech minulého století. Politicky s námi zatočili, ale kompenzovali naši frustraci klidem na nákupní frontě.
Odtud vyplývá, kde má politika svoje limity. Do doby, než nás u zadního vchodu supermarketu nebude víc než u předního vchodu, nic se nezmění a aktuální politika může pokračovat. Můžeme postranně i otevřeně nadávat, můžeme chodit na demonstrace, můžeme budovat alternativu, ale pokud vcházíme do supermarketů většinově hlavním vchodem, nebude dosaženo hranice, za kterou se politika hroutí.
Jestliže se současní politici poučí z historie, budeme si tu psát ještě velmi dlouho.