INKLUZE

Inkluzi známe především ze školství, ale inkluze se může vyskytovat kdekoli. Inkluze znamená zahrnutí něčeho, stojícího mimo celek, do celku. Kdekoli tedy existuje něco, co stojí mimo celek, lze uplatnit inkluzi. V případě školství zahrnujeme do celku zdravotně a mentálně postižené děti a studenty, případně intelektuálně postižené děti a studenty. V případě jiných oborů postupujeme stejně. Přičemž ve všech případech je jedna nezbytná podmínka úspěšné inkluze – dobrovolnost.

Nikdo nás nemůže nutit kolektivizovat se se zdravotně/mentálně/intelektuálně postiženými jedinci. Násilná kolektivizace nikdy nevedla k ničemu dobrému. Nad inkluzí vždy stojí možnost volby. Možnost volby je nejvyšší životní princip. Možnost volby dostali Adam s Evou a možnost volby je starozákonní princip, který je dnes životním principem (přírodním zákonem) bez ohledu na lidské zákony. Můžeme, ale nemusíme podstupovat inkluzi.

Mějme toto na paměti, kdykoli budeme násilně nuceni inkludovat do našeho kolektivu menšinu, která zpomaluje rozvoj kolektivu a zpomaluje rozvoj nás jako jednotlivce. Máme možnost volby inkluzy menšiny odmítnout. Když to neuděláme, hrozí nám zpomalení našeho rozvoje. Dojde-li přesto k násilné inkluzi, řešením je opuštění kolektivu.

Výsledný stav při násilné inkluzi bude takový, že menšiny a většiny budou mít opět oddělené kolektivy. V případě školství zdravotně a mentálně zdravé děti z kolektivů odejdou a zůstanou jen děti zdravotně a mentálně postižené. Skvělá práce intelektuálně postižených autorů násilné inkluze.