Všichni se jistě shodneme, že zneužívání dětí je fakt ošklivá věc. Tedy, všichni s výjimkou těch, kteří mají rádi děti svým zvláštním způsobem. Proto jsme odsouhlasili, že ten, kdo „přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě, aby ho bylo užito…jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla“, půjde bručet až na deset let. Fajn, ale na něco jsme přitom zapomněli. Respektive zákonodárci na něco zapomněli, když opomněli odvěkou pravdu: Chceš-li porazit nepřítele, vychovej jeho děti.
Zneužívání dětí se totiž neomezuje jen na pohlavní styk nebo jiné formy sexuálního zneužívání, nýbrž dítě lze zneužít na sto a jeden způsob. V první desítce se zaručeně nachází duševní zneužívání dětí. Duševní zneužívání dětí je o to nebezpečnější proto, že se děje pod zdánlivě ušlechtilou myšlenkou výchovy dítěte k samostatnému uvažování.
Myšlenka výchovy dítěte k samostatnému uvažování je vpodstatě správná. Její provádění je ovšem tragické. Lze ho demonstrovat na následujícím vzorci:
Ty naše dítě, chceš se naučit samostatnému uvažování ? Jistěže chceš. Neprotestuj. Samostatně budeš uvažovat v každé chvíli svého života, kdy budeš stát před volbou. Volit budeš nejen každé čtyři roky, ale každý den. Volit budeš z mnoha možností a jen díky samostatnému uvažování se budeš umět rozhodnout pro správně. Vyzkoušejme si tě.
Dnes se máš rozhodnout mezi jablkem a hruškou. Jablko je dovezené z přátelských Spojených státu. Hruška se dokutálela z teroristického Ruska. Co si zvolíš k dnešní svačině ?
Až dorostou děti, kteří se dnes rozhodují mezi slaďoučkým jablíčkem a prohnilou hruškou, budou se díky vštěpenému samostatnému uvažování rozhodovat správně o životě a smrti svých starých rodičů.
Paragraf 168 odst. 1 trestního zákoníku měl správně znít:
„Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě, aby ho bylo užito…jiným k pohlavnímu nebo politickému styku nebo k jiným formám sexuálního nebo politického zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě politické pornografie…bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let a k doživotnímu pojídání prohnilých hrušek, ať už jsou odkudkoli.“
Hezké, názorné a se strhujícím závěrem.