NÁČELNÍK KMENE

Z projevu náčelníka Generálního štábu:
„Armáda potřebuje mít důvěru společnosti. Bez ní není ničím. Není to východisko, ale podmínka pro naši práci. Obrana země koneckonců není jen věcí armády, ale celé společnosti.“
(Karel Řehka, 22.11.2022)

Dlouho jsme to nechápali, ale teď už začínáme chápat. Musíme se ve svých obydlích poohlédnout po obranných zbraních, neboť obrana země není jen věcí armády, ale celé společnosti. Prohledejme sklep, kůlnu, garáž, zda najdeme vhodnou obrannou zbraň. Může to být sudlice, kopí, vidle, ba i lopatou se dá bránit. Dívejme se na naše generálmajory a inspirujme se, čím se vyzbrojují oni. Pozorujme, čím se vyzbrojuje manželka náčelníka Generálního štábu a čím se vyzbrojují jeho dcery. Opatřme si něco podobného.

Až rodina náčelníka Generálního štábu vyrazí na obrannou zteč, vyražme jim v závěsu. Kdyby rodina náčelníka Generálního štábu nedejbože padla, budeme stát hned za nimi a pomstíme jejich smrt (pokud tedy nedejbože nepadneme).

Ne aby nás jako Ukrajince napadlo zdrhnout. Pokud nám Německo nabídne azyl, vlastenecky jej odmítněme. Za naši zemi se bijme do posledního muže, do poslední ženy, do posledního chlapce, do poslední dívky, do posledního nemluvněte. Historie nám to nezapomene a nový náčelník Generálního kmene nám postaví obrovský pomník: Zde padl hrdý národ do posledního Čecha. Teď se musíme primárně chystat:
„Teď se…musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Když zvládneme tohle, zvládneme i ostatní.“ (Karel Řehka)

Sice si nejsme úplně jistí, co je to to „ostatní“ a kdo to „ostatní“ bude zvládat, ale náčelník kmene už něco vymyslí. Třeba osetí políčka.