Stále častěji zažíváme při konzumaci zpráv pocit nevolnosti. Poměrně častým důvodem je přimíchávání jedovatých hub. Sice je v informačním pokrmu nevidíme, ale po pozření působí rozvrat organismu.
Mykologové se snaží nás upozorňovat, co je jedlé a co není, přesto se stále otravujeme a pak navštěvujeme psychology a psychiatry, aby nám vypumpovali hlavu. Je načase zahájit preventivní léčbu. Léků a zdravotních přípravků je na informačním trhu dostatek, jen je nutné se mobilizovat a aktivně se na trhu orientovat. Nezanedbávat první příznaky, které nám říkají, že s naším tělem je něco v nepořádku, a preventivní léčbu zahájit včas.
Mezi první příznaky patří rostoucí tlak při zapnutí programu České televize. Stoupne-li nám systolický tlak přes 160 milimetrů rtuťového sloupce, musíme neprodleně televizi vypnout. Kvůli koncesionářským poplatkům nám sice tlak nikdy nepoklesne pod 130 milimetrů, ale i s tím se dá po nějakou dobu žít. V případě zvyšování poplatku musíme už nasadit protiopatření a dojít si pro pokles tlaku na nějakou demonstraci.
Dalším příznakem je vzrůstající pocit marnosti. Z obou stran informační fronty se do kuby sypou muchomůrky a máme tendenci vypnout plyn (dříve než ho vypne někdo jiný). Nechceme konzumovat zprávy ani z jedné strany a podléháme frustraci z hrozby neinformovanosti. Nebudeme vědět nic, budeme sice zdraví, ale nebudeme vědět nic. To je marnost nad marnost.
Postoupí-li otrava do akutní fáze, stávají se z nás dezoláti na obou stranách, takzvaní koaliční dezolátí a opoziční dezoláti. Vidíme rudě, i když nejsme komunisty. Mozkomíšní křeče nám zužují zorné pole a ve finále přestáváme vidět úplně. Stávají se z nás politické mrtvoly. Přitom kdybychom zahájili preventivní léčbu včas, mohli jsme přežít.
Zdravotní důvody jsou stále častěji za rozhodnutím nekonzumovat, neposlouchat a nečíst nic.