Ministerstvo vnitra operuje s termínem „bezpečnostní zájmy“ tak lehce, jako by vědělo, co to znamená. Naposledy se v nejasných bezpečnostních zájmech zaklínil sám ministr vnitra:
„Ve chvíli, kdy tady budou existovat weby nebo informace, které budou ohrožovat bezpečnostní zájmy této země, pak musíme být schopni reagovat a musí být na to přizpůsobena i legislativa.“
(Vít Rakušan, 3.10.2022)
My přemýšliví obracíme každé slovo, než ho použijeme, a když ho použijeme, zhusta víme, co to slovo znamená. To platí dvakrát tak o souslovích, jako jsou bezpečnostní zájmy této země. Jaké jsou bezpečnostní zájmy této země ? Kryjí se takové zájmy s našimi bezpečnostními zájmy ?
Předpokládejme, že ministr vnitra ví, co jsou bezpečnostní zájmy této země. Co určitě ministr vnitra neví, je to, co jsou naše bezpečnostní zájmy. Neřekli jsme mu je. On se nás na ně neptal. Kdyby se zeptal, řekli bychom.
Bezpečnost má ten, kdo je v konfliktu na straně vítězů; jsme-li na straně poražených, maximálně se zalkneme výkřiky o morálce a spravedlnosti, ale bezpečnost mít nebudeme. Náš bezpečnostní zájem je být na straně vítězů.
Existují-li weby nebo informace, které nám sdělují, kdo je vítěz konfliktu, je proti našim bezpečnostním zájmům jakkoli na ně reagovat a přizpůsobovat legislativu. Ledaže by tyto reakce a legislativa měly za cíl dostat tyto weby a informace co nejblíže k nám, k lidem, abychom si uměli včas vybrat. Pak musíme Rakušanovi provolat třikrát sláva, protože pochopil, co je náš bezpečnostní zájem.