Motto: Peripetie je přeměna probíhající události v její opak. (Aristotelés)
Víme, co se děje v Sýrii ? A co ve Venezuele ? Víme, co se děje na Cejlonu ?
Nevíme a je nám to jedno.
Víme, co se děje na Ukrajině ? A co v Praze ? Víme, co se děje na magistrátu našeho města ?
Nevíme a je nám to jedno.
Takto by se dala charakterizovat naše situace, ústící do volební účasti ve výši 45,30%: Dejte nám všichni svátek !
Přestože je to tragédie, je to současně i realita. Budeme tragédii označovat různými přívlastky a přídomky, ovšem tím realitu nezměníme. Více než každému druhému z nás je jedno, jaké platíme daně, do jaké školy posíláme děti, jaké máme účty za plyn, kolík platíme na benzínové pumpě. Možná více než každý druhý z nás se ohradí, že to tak není, že komunální politika je o komunálu, ale to nic nezmění na faktu, že naše tragédie se stala realitou. Bohužel se nejedná o tragédii, na kterou jsme zvyklí.
V naší tragédii jsme byli exponováni jednajícím postavám a prostředí, které nás uvedly do možných konfliktů či zápletek. Postavy jednaly v kolizi s našimi zájmy a čím dál víc bylo zřejmé, že nás přivedou do krize. Krize nastala a doufali jsme v peripetii. Peripetie nepřišla.
Protože peripetie nepřišla, nedojde ke katastrofě v aristotelovském slova smyslu. Dojde pouze ke katastrofě.
Je nám to jedno.