Novotvar „deplatformace“ naznačuje, že se jako lidstvo ve hře na život dostáváme do vyššího levelu (pro platformované), čili na vyšší úroveň (pro deplatformované).
Dříve jsme byli prostě zabíjeni, pak později jsme byli eliminováni, dnes jsme nálepkováni; zítra budeme deplatformováni. Výsledek je vždy stejný, ve slušné společnosti nemáme co pohledávat, tak jsme ze slušné společnosti odstraněni. Metody se vyvíjejí, ovšem cíl zůstává stejný. Tak nějak slušné lidi sereme a proto je nutné nás spláchnout.
V této úvaze je jedna zásadní chyba.
Stále tuto chybu opakujeme a stále nám nedochází, že se dopouštíme chyby. Chyba spočívá v tom, že se rozdělujeme na „my“ a „oni“. My sereme slušné lidi, to jest: existujeme my a existují slušní lidé. Všimněme si, jak často se tato vadná argumentace objevuje, zejména ve spojení se slovem lidi. Lidi jsou naštvaní. Lidi to prokouknou. Lidi si to nenechají líbit. Přísně logicky to znamená, že my naštvaní nejsme, že my to neprokoukneme, že mi si to necháme líbit. My a lidi stojíme proti sobě, nebo přinejmenším vedle sebe.
Toto nesmyslné rozdělování na my a lidi bude mít v době deplatformací neblahé důsledky. Dříve jsme byli zabíjeni, zabíječi byli oni. Později jsme byli eliminováni, eliminátoři byli oni. Dnes jsme nálepkováni, nálepkovači jsou oni. Zítra budeme deplatformováni, deplatformovači budou – budeme všichni.
Budeme se deplatformovat navzájem. Všichni budeme ve vyšším levelu, na vyšší úrovni. Už to začínáme chápat.