Pokud se rádi potápíme, často jsme zůstávali v němém úžasu nad pohybem rybích hejn. Synchronizace pohybu ryb v hejnu je úžasná. Pravděpodobně za to může tzv. postranní čára nebo také proudový orgán, který je vyvinutý u všech ryb bez výjimky. Postranní čára umožňuje rybám vnímat proudění vody kolem jejich těla a díky tomu mohou synchronizovat svůj plavecký pohyb s jinými rybami.
Podobnou schopnost mají hejna ptáků, kteří ovšem nemají postranní čáru, a tak se soused se sousedem dorozumívá prostřednictvím akustických a optických signálů. Proto jsou ptačí hejna méně synchronizovaná než rybí hejna, ale stále to stačí na náš údiv, když na nebi vykreslují rozmanité obrazce.
Suchozemští tvorové podobnou úroveň synchronizace pohybu postrádají. Náznaky můžeme spatřit například u antilopích stád, ale ve většině případů se suchozemci pohybují tak, jak se jim zlíbí. Žádné postranní čáry, žádné akustické či optické signály. Přestože existují výzkumy pro indukci synchronizovaného pohybu suchozemců, a dokonce i nějaké realizační projekty a pokusy, nikdo nás prozatím nedonutil k pohybu jako v rybím hejnu. To se může změnit.
Jedním z realizovaných projektů je projekt synchronizovaného pohybu hejna dronů. Tisíce dronů hmyzí velikosti jsou vybaveny elektronickou postranní čárou, kdy kanálky, naplněné vodou, nahrazuje systém akustických a optických čidel, zatímco sousedé jsou vybaveni optickými a akustickými vysílači. Hmyzí drony jsou schopné udržovat během pohybu navzájem konstantní vzdálenost. Řídit je možné pouze alfa dron. Testy, provedené na rančích, úspěšně prokázaly efektivní řízení stád dobytka.
Pod pojmem „dobytek“ si můžeme představit jakéhokoli suchozemského tvora.