Když si chceme opéct prasátko, napichujeme jej na rožeň prázdným hrdlem skrz.
Má-li prasátko plné hrdlo, plný žaludek, plná střeva, máme problém. Prasátka vysoké třídy musíme nejprve odstavit od šrotu, než je napíchneme. I pak riskujeme, že vysoký obsah tuku nám zakape a udusí oheň. Prasátka spodní třídy mají hrdlo prázdné, ale zase masa mají poskrovnu a na rožni spíše chrastí. Nejvhodnější k rožnění jsou prasátka střední třídy. Jsme-li prasátky střední třídy, připravme se k napíchnutí prázdným hrdlem na rožeň a k dlouhému a účinnému otáčení nad ohněm.
Jsme-li příslušníky střední střídy, jsme v ohrožení. Nejsme těmi, co mohou oheň udusit penězi, a nejsme těmi, co již nejsou účinně rožnitelní. Jsme první na řadě k napíchnutí vyprázdněným hrdlem a vyprázdněným žaludkem. Všimněme si, že se o nás nemluví jako o sociálně zranitelných. Máme k opékání co nabídnout a současně se opékání neumíme ubránit. Nás jako střední třídu čeká zánik.
Budoucí společnost čeká zjednodušení a zpřehlednění – vznikne dvouvrstevná společnost. Rožnících a rožněných. Bohatí a chudí se spojí jako psi a šakali. Se stejným cílem uniknout hladu, jedni cílevědomě, druzí příležitostně. Ohňů bude přibývat a všichni budeme zváni.
Zda od ohňů také odejdeme, závisí na tom, jak rychle a šikovně dokážeme zchudnout.