Zcela v souladu s moudrem, že v dnešním informačně inflačním světě máme věnovat pozornost výhradně tomu, co se nás bezprostředně dotýká, věnujme krátkou pozornost úvaze, zda si přejeme, aby se některé procesy z přátelské demokratické Ukrajiny přenesly k nám do České republiky a bezprostředně se nás dotkly. Jelikož rozkrytí jednoho procesu je na obzoru.
V roce 2016 to ještě nešlo:
„The United Nations Subcommittee on Prevention of Torture (SPT) has suspended its visit to Ukraine after being denied access to places in several parts of the country where it suspects people are being deprived of their liberty by the Security Service of Ukraine, the SBU. ,This denial of access is in breach of Ukraine’s obligations as a State party to the Optional Protocol to the Convention against Torture. It has meant that we have not been able to visit some places where we have heard numerous and serious allegations that people have been detained and where torture or ill-treatment may have occurred’ (Malcolm Evans, 25.5.2016)
Místa, kam byl inspekci zakázán přístup, byla například letiště v Mariupolu či v Kramatorsku.
V roce 2022 by to mohlo jít. Inspekce bude částečně provedena na zmíněných letištích a částečně na přilehlých hrobech.
Věnujme krátkou pozornost úvaze, zda by přenesení praxe z přátelské demokratické Ukrajiny do České republiky nemělo vést k přejmenování Letiště Václava Havla na Letiště Ruzyň.
Z Letiště Ruzyň bychom mohli místo na Kanárské ostrovy odletět na přilehlé pozemky.