Akce „automobilové čipy“ byla zahájena ve třetím čtvrtletí roku 2019. Od té doby jsme mnohokrát slyšeli, že řešením je výstavba dalších výrobních závodů a že postavit továrnu na čipy trvá několik let a stojí desítky miliard dolarů. Uplynuly téměř tři roky a je rozestavěna jedna továrna v Arizoně, která začne dodávat na trh v roce 2024.
Pět let lidstvu trvá, než se vypořádá s banálním technickým problémem. Kolik let by asi trvalo odstranit vážnější technický problém, neřkuli závažný technický problém ? Například odstranění zemské tíže.
Když se nad tím zamyslíme, tak musíme připustit, že naše neakceschopnost je zdrcující. A to natolik zdrcující, že začínáme pochybovat o tom, zda se jedná o neakceschopnost, či zda se v pozadí neskrývá něco jiného. Pokud by nám začal scházet kyslík, nemohli bychom čekat pět let na řešení nedostatku kyslíku. Kdybychom čekali pět let, podstatná část z nás by se řešení nedožila. Těsně před terminálním stadiem lapání vzduchu do plic bychom podlehli konspirační teorii, že to někomu stálo za to, a vzápětí bychom podlehli konspirační praxi, že se to někomu podařilo. Příklad s čipy je pouze ilustrativní, ovšem symbolický.
Je nás zkrátka na planetě mnoho. Náš úbytek lze zařídit válkou, nemocí nebo biologickým útokem, například otrávením. To jsou tvrdé metody, ale existují i měkké metody. Můžeme být otrávení, aniž by kolem nás poletoval biologický agens. Pět let nás něco otravuje a otravuje nás to čím dál, tím víc. Pět let ale budeme vymýšlet řešení.
Čtvrtý rok otravování si řekneme, jestli nám to vůbec stojí za to. Čtvrtý rok si můžeme říct, že nám to za to nestojí. Čvrtý rok budou nové volby, kdy můžeme odstranit měkký biologický agens. Přitom si musíme dát bedlivý pozor na to, abychom neuvolnili něco tvrdšího. Doplníme třeba čip Микрон a opět se rozjedeme.