Čím rychleji se pohybujeme, tím více se nám zužuje zorné pole. K extrémnímu zúžení zorného pole dochází při našem pádu do propasti. Totéž se děje s naším polem pozornosti – čím rychleji padáme, tím méně věcí si všímáme.
Sami si odpovězme, zda padáme do propasti. Sami si odpovězme, zda se zužuje naše pole pozornosti.
Čemu jsme věnovali pozornost například za poslední rok ? Přenecháváme výběr věcí, hodných pozornosti, médiím ? Pokud ano, seznam věcí, kterým jsme věnovali pozornost, bude jednoduché sestavit, neboť nebude příliš dlouhý. Vévodit mu bude covid, Afghánistán, lunární voda nebo černý agent 007. O převratném objevu v Zimbabwe jsme patrně nic nezaznamenali.
Že jsme nezaznamenali nic ani o lunární vodě ? Tím hůře, náš pád do propasti se zrychluje.
Po pádu na dno zažijeme úžasnou věc (i když sloveso „zažijeme“ není přiléhavé) – zažijeme výbuch různosti, vloučenosti a rovnosti, tedy DIE (Diversity, Inclusivity, Equity). Při dosažení maximální rychlosti se nám pole pozornosti smrskne na DIE. Budeme zrůznění, zvloučení a zrovnění. Současně budeme mrtví.
Už nás nebude zajímat zimbabwský zázrak, natožpak lunární voda.
Pokud bychom přece jen byli zvědaví, právě teď je ten správný čas zpomalit a soustředit se na výběr věcí, hodných pozornosti.
Opět 👍