„Uvažoval jsem o tom, zda by…na počátku roku nového nešlo odhadnout a pojmenovat trampoty, které nás budou trápit letos. Podobně jako v případě COVIDu se nám musely ohlásit již v uplynulých měsících. Napadl mě jediný termín splňující obě mnou zvažovaná kriteria – demence, možná digitální. V abecedě písmeno D následuje po C.“
(Jaroslav Bašta, 3.1.2021)
Katastrofy, přicházející v průběhu roku, jsou pojmenovávány podle abecedy. Katastrofy, přicházející v průběhu desetiletí, mohou být také pojmenovány podle abecedy. Sice neznáme z katastrofu A a katastrofu B roku 2020, ale katastrofa D (dokonce DD) roku 2021 má velmi příhodné pojmenování. Pan Bašta se při osvětlení pojmu demence odvolává na neurologa a psychiatra Manfreda Spitzera, ovšem digitální verze demence je poněkud specifická.
Digitální dement buď věří všem digitálním informacím, nebo nevěří žádné digitální informaci, nic mezi tím. Obranou proti digitální demenci je ověřování faktů, tzv. fact checking. Problémem fact chekingu je zdrojování. Fact checking selhává v případě, kontrolované informace pocházejí z (troj-)jediného zdroje (AP, AFP, Reuters). V takovém případě fact checking ztrácí smysl. Ověřování faktů není účinným antidotem vůči digitální demenci.
Účinné antidotum vůči digitální demenci je Digitální Důvěra.
Nepotřebujeme si ověřovat informace, pokud zdroji důvěřujeme. Důvěřujeme takovému zdroji, který se chová v souladu s tím, co říká. Přejme si, aby počet důvěryhodných zdrojů v našem okolí v roce 2021 vzrostl. Jen tak se ubráníme katastrofě, která je z abecedního hlediska na forhontě, a předejdeme následné katastrofě – Eliminaci.