PEVNOST A ZÁSADOVOST

Evropský parlament ve svém usnesení o situaci v Rusku vyzval předsedu ESVČ, aby „vypracoval novou komplexní strategii, která bude podmíněna dalším vývojem v oblasti demokracie, právního státu a dodržování lidských práv ze strany ruského vedení a orgánů“ (to develop a new comprehensive strategy, which will be conditional on further developments in the area of democracy, the rule of law and respect for human rights by the Russian leadership and authorities).
(EP: Situace v Rusku a otrávení Alexeje Navalného, 17.9.2020)

V návrhu usnesení to bylo formulované jinak, a sice, aby ESVČ „vypracovala novou komplexní strategii vůči Rusku na základě pevného a zásadového postoje a potřeby dodržovat mezinárodní právo a normy v oblasti lidských práv“ (to develop a new comprehensive strategy towards Russia, with a firm and principled position, based on the need to respect international law and human right standards). Je v tom rozdíl ?

Je v tom rozdíl.

Představme si, že bychom se při udílení rad publiku oháněli pevným a zásadovým postojem. V publiku by sedělo 300 lidí a my bychom jim radili, jak mají vypadat třeba vztahy v rodině. Argumentovali bychom pevným a zásadovým postojem, jak my si představujeme příkladné rodinné vztahy. Podle našeho pevného a zásadového postoje bychom každému z 300 jednotlivců vyhodnocovali, zda jsou jejich vztahy v rodině v pořádku. Co by si asi 300 lidí o nás pomyslelo ? Asi nic publikovatelného a nelze vyloučit ani expresívní reakce typu „neser se nám do toho !“.

Poučení: neohánějme se při udílení rad pevným a zásadovým postojem. Postoj nelze unifikovat. Postoj je postoj. Mění se rodina od rodiny, mění se země od země.

Jsme nepoučitelní a riskujeme, že se najdou dva, kteří naši pevnost a zásadovost rozmetají jako vrtulové rozmetadlo hnoje.