Volební účast v letošních senátních volbách byla závratných 36,74%. Sejdou-li se v hospodě tři hráči mariáše, dva z nich podrážděně reagují na třetího, ať zanechá zbytečných řečí o senátu a raději vynese kartu. Dva ze tří občanů senátní volby nezajímají.
Od roku 1996, kdy se konaly první volby do Senátu, se prvního kola senátních voleb zúčastnilo nejvíce občanů v roce 2010 (44,59%), přičemž dlouhodobý průměr je 36,65%. Dva ze tří mariášníků chtějí hrát výhradně mariáš. O Senát nemáme dlouhodobě zájem. Je relevantní otázka, proč bychom měli živit něco, o co nemáme zájem.
My pamětníci si vzpomeneme na důvod, proč Senát vzniknul. Přesně to popisuje zákon č. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR:
„Počínajíc dnem uvedeným v článku 2 (1. ledna 1993) náleží zákonodárná moc v České republice zákonodárnému sboru složenému z poslanců zvolených ve volbách v roce 1992 v České republice do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky a do České národní rady.“ (§ 4 odst. 1)
Zákonodárnou moc mělo mít 174 federálních poslanců, kteří za této podmínky zvedli ruku pro zákon o zániku ČSFR. Pro ně vzniknul Senát (prozatímní se 174 senátory, trvalý s 81 senátory). Česká moc se jim nakonec vysmála a prvních 81 senátorů bylo zvoleno až v roce 1996.
Europoslanec Ivan David tvrdí, že „ke zrušení Senátu je třeba ‚tlaku zdola‘”, tj. že “Senát lze zrušit například tak, že se do něj nebude volit. Tím do 6 let zanikne.”. (Ivan David, 30.9.2020)
Bude-li tlak zdola dobrovolný, představme si bezprostřední reakci mariášníků:
„Hele, Pepo, zítra jsou senátní volby, do kterých se už nevolí. Červená sedma navrch !“
„Já vím, Karle. Hoď mi to tam. Když půjdeš volit jen ty, vyhraju i s jedním volebním hlasem. Flek na sedmu !“
„Dobře, Pepo. Ale slib mi, že nám odhlasuješ mariáš jako olympijský sport a že dostaneme dotace. A prásk, stovka k tomu !“
„Fajn, chlapi. Příští rok jedeme do Tokia !“