Když si vezmeme u banky úvěr, zavážeme se k pravidelným splátkám. Rozhodneme-li se od úvěrové smlouvy odstoupit, banka okamžitě splatní celý nesplacený úvěr včetně úroků. Takový postup banky považujeme za očekávaný a nic nás na něm nepřekvapuje.
Když si Evropská unie vezme u banky úvěr, zavážeme se jako členská země k pravidelným splátkám. Rozhodneme-li se z Evropské unie vystoupit, EU okamžitě splatní celý nesplacený úvěr včetně úroků. Takový postup EU považujeme za nehorázný a vše nás na něm překvapuje.
Bude-li výše nesplaceného úvěru včetně úroků likvidační pro státní rozpočet, zapomeňme na vystupování z EU. Pokud bychom nechtěli zapomenout, připravme se na následující scénář:
Stát bude povinen splatit úvěr v termínech a způsobem, sjednaným ve smlouvě, a v měně, ve které byl úvěr poskytnut, a to bez jakéhokoli snížení z důvodů započtení, protinároku či právního jednání s obdobnými účinky.
Stát bude povinen respektovat, že bez ohledu na sjednání dne splatnosti, uvedeného ve smlouvě, je úvěr vždy splatný ke dni, kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku státu.
Stát bude povinen v případě výpovědi smlouvy úvěr splatit ke dni, ke kterému dojde k ukončení smlouvy, a to bez ohledu na dne splatnosti nebo konečný den splatnosti. V takovém případě bude stát povinen provést úhradu při předčasném splacení úvěru.
Pokud jsme zešíleli a uvažujeme při bankrotu státního rozpočtu o předčasném splacení, pak:
Stát bude povinen v případě předčasného splacení celé nebo části jistiny úvěru zaplatit úhradu při předčasném splacení, která se sjednává jako vyšší částka z těchto hodnot: (a) nula; (b) rozdíl mezi současnou hodnotou původního úvěru a současnou hodnotou nového úvěru.
V realitě tedy půjde nikoli o předčasné splacení, ale o opožděné splacení a o úroky z prodlení. Takovou situaci zhusta známe z vlastní zkušenosti, tudíž není nutné tento scénář zvlášť rozebírat.
Spolkněme tu hořkou pilulku: z Evropské unie buď nikdy nevystoupíme nebo vystoupíme doslova s holým zadkem.