19.6.2020 22:16 LIDSKÉ POVINNOSTI
Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku – jedná se tedy o základní zákon státu – obsahuje 6x odvolávku na „lidská práva“ a 0x odvolávku na „občanská práva“. Je to dobře ? Je to špatně ? Je nám to fuk ?
Lze odhadnout, že pro většinu z nás bude za cé správně. Je nám to fuk. Nepřemýšlíme o vyváženosti lidského bytí, kdy se musí protipóly vyvažovat, aby měl lidský život smysl. Existují-li „občanská práva“, protipólem jim jsou „občanské povinnosti“. Vzájemným vyvažováním občanských práv a občanských povinnosti vzniká něco, co má smysl žít. Protipólem k „lidským právům“ by měly být „lidské povinnosti“.
Listina základních práv a svobod zmiňuje „povinnosti“ jednou jedinkrát, a to v článku 4: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ Lidská práva máme pojata široce, zatímco lidské povinnosti jsou vymezeny úzce. Jako lidé nemáme žádné obecné lidské povinnosti, které stálo zato vtělit do ústavního pořádku. K čemu taková nevyváženost vede ?
Celý svůj život přemýšlíme nejprve o svých právech. Nejlépe o právech nárokových. Pochopitelně, neboť něco jako „lidskou povinnost“ neznáme. Proboha, co to je ?! Podvedeme si přece, koho budeme chtít, okrademe si, koho budeme chtít, zabijeme si, koho budeme chtít. Jaképak „lidské povinnosti“ !
To, že má smysl jen ten život, v němž jsou vyváženy práva a povinnosti, jsme se nikdy neučili. Nikdo nedefinoval, co jsou to „lidské povinnosti“. Neznáme učitele „lidských povinností“.
Je načase poslat „lidská práva“ na smetiště dějin.