27.4.2020 17:56 KAM JSME SE PODĚLI
Důvěryhodnost celorepublikových placených tištěných deníků setrvale klesá. Měřeno nákladovostí, součet nákladů šesti nejvýznamnějších deníků (Aha!, Blesk, Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes, Právo) klesl od roku 2010 (1 254 tisíc) na 568 tisíc v roce 2020, tj. o 55%. Měřeno prodejností, srovnání dopadá stejně špatně: z 942 tisíc prodaných výtisků v roce 2010 na 424 tisíc kusů výtisků v roce 2020, tj. pokles o 55%. (zdroj: ABC ČR)
Všech šest deníků zavedlo elektronické verze, kde je mírou důvěryhodnosti sledovanost webové stránky. Využívá se kombinovaná metodika měření návštěvnosti serveru (site-centric) a panelová šetření (user-centric). Výsledky nejsou povzbudivé, nedochází k tzv. kanibalizaci sledovanosti, tj. nestoupá sledovanost elektronické verze na úkor tištěné verze, nýbrž klesá sledovanost obou verzí. Krok, který musel logicky přijít, mění informační pole.
Zvykli jsem si na to, že média takzvaně opisují od sebe. Důvodem je nešťastný způsob získávání informací. Primárním zdrojem jsou velké tiskové agentury, jejichž zprávy média mechanicky přebírají, případně doprovázejí vlastním bezvýznamným komentářem. Pro nás čtenáře to znamená, že je nám vcelku jedno, které médium konzumujeme. To se nyní tiskoví magnáti pokoušejí změnit – rozdělili si mezi sebou informační pole do šesti segmentů.
Křetínský se věnuje výhradně zprávám, u kterých jako čtenáři reagujeme výhradně zvoláním „Aha!“, a také zprávám, které přicházejí jako blesk z čistého nebe. Bakala se zabývá výhradně zprávami o tom, kdo kde přišel na buben. Babiš publikuje výhradně lidové zprávy (odtud „Čau, lidi“) a zprávy, které se nestaly včera ani zítra, ale výhradně dnes. Porybný vybírá zprávy, potlačující naše povinnosti a zvýrazňující naše práva. Nelezou si vzájemně do zelí, a když se sejdou u jednoho stolu, nemají si o čem povídat. Světy s jim neprolínají. Mají jediné společné téma:
Kam se ksakru naši čtenáři poděli ?