19.4.2020 16:00 OCHRÁNCI ŽIVOTNÍHO ŠÍŘENÍ
Smiřme se s tím, že se s novými a dalšími novými nemocemi musíme naučit žít. Nikoli s nimi bojovat karanténami.
Pro planetu je člověk něco jako vir. Člověk vstupuje do přírodních procesů a hledá v nich látky, které mu umožní reprodukci. Mnohdy to dělá tak bezohledně, že přírodní proces zničí. Ochránci životního prostředí vedou seznam, co všechno člověk už zničil. Jsou-li výsledkem bezohledné reprodukce viru zničené lidské plíce, jsou výsledkem bezohledné reprodukce člověka zničené deštné pralesy.
Čím plynuleji člověk planetu ničí, tím méně ničivou sílu používá, aby nezničil hostitele, Zemi, zcela a definitivně. Člověk mutuje do méně nebezpečné verze agresora 2.0. To samé platí pro vir: čím plynuleji vir ničí člověka, tím méně ničivou sílu používá, aby nezničil hostitele zcela a definitivně. Vir mutuje do méně nebezpečné verze 2.0 (jak bylo potvrzeno u SARS).
Představme si, že jsme vypuštěni do deštného pralesa, ale pohyb máme omezen jen na jeden kilometr čtvereční. K reprodukci potřebujeme obživu z obilného pole, vytvořeného pokácením mangrovníků. Zpočátku obživu pro stále se rozrůstající komunitu řešíme zvětšováním pole, až pole dosáhne velikosti jednoho kilometru čtverečního. Co dál ? Buď zavedeme regulaci reprodukce, nebo selektivní vybíjení, anebo se násilně opřeme do plotu okolo našeho pole. Naše agresivita poroste. Budeme mutovat do stále agresivnější verze dřevorubce 2.0.
Může se stát, že se v karanténě objeví agresivnější mutace koronaviru. RNA je méně stabilní než DNA a tak koronavirus často podléhá mutacím. Jde o to, zda mutace k nám bude přátelštější, nebo naopak, zda ji naštveme karanténním plotem. Je-li navíc v její šroubovici umístěná sekvence z retroviru HIV, při reverzní transkripci se nebude zmetek kontrolovat, mutační chyby se budou hromadit, protože nezasáhnou cíl, a naše T-lymfocyty budou jako slaměný plot proti buldozeru.
Prvními, kteří pochopí, o co tu jde, by měli být ochránci životního prostředí, co bojují proti přírodním zákonům. Důsledky svého vzdoru mají z první ruky. Ochránci nám budou vzorem, jak s koronavirem žít. Vir si regulaci reprodukce dobrovolně nezavede, ani se nebude sám selektivně vybíjet, a platí, že při snadnějším šíření v plynulém přirozeném vývoji vyhrávají ti, kteří jsou šetrnější ke svému hostiteli.