6.11.2019 18:00 OBSLUHA RÁJE
Autor následujíci otázky není podstatný, neboť otázka je takříkajíc všelidová, stejně tak jako jsou všelidové všechny možné odpovědi: „Kdybyste se rozhodli zničit civilizaci, odkud byste se do toho pustili ?“ (Richard Houck: The War Against Whites in Advertising)
Autor pokládá ještě zužující podotázku: „Kdybyste chtěli z nějaké společnosti udělat dysgenický chaos, jakou zbraň byste zvolili ?“ Autor rozumně předpokládá, že zničení civilizace válkou není optimální, a že existuje bezpečnější způsob destrukce světa pomocí mezirasové manipulace s geny.
Kdykoli, když hledáme vysvětlení událostí, řízených člověkem, v cestě za nejpravděpodobnější odpovědí nám pomůže úvaha, jak bychom si počínali my sami. Předpokladem je, že dobře odhadneme cíl, k němuž mají události vést. Sami pak můžeme zformulovat svůj vlastní postup, který by vedl ke stejnému cíli. Například:
Hledáme-li vysvětlení událostí, které vedly ke druhé světové válce, musíme dobře odhadnout, co mělo být cílem úspěšně dokončené druhé světové války. Potom můžeme navrhnout svůj mírový postup, který by vedl ke stejnému cíli, jaký by nastal po úspěšném dokončení války.
Dysgenický chaos neboli stav rasové nejistoty není samoúčelný. Cílem ovšem není nějaká diverzita. Přestože se nám v rámci všeobjímajících lidských práv předkládá k uvěření. Cílem není člověk, vybavený právy a zbavený odpovědností. Cílem není Adam, který otrhá všechny jabloně v zahradě a zahradníkovi ukáže vztyčený prst. Cílem je naopak Adam 2.0, který bude jabloně strážit a ještě poseká trávu.
Kdyby si ti, kteří by si za svoje ohromné peníze mohli v bezpečné vzdálenosti ukoulet náhradní Zemi, mohli vybrat, nějakou diverzitu by měli na háku. O likvidaci naší civilizace prostřednictvím demontáže „základních kamenů naší kultury, tj. nejužší rodiny“ by nejspíš ani nezavadili. Protože však musejí s námi sdílet Zemi a dýchat stejný vzduch, má nás být přiměřeně k potřebnému počtu strážců zahrady, a nejlépe takových, co umějí ovládat sekačku na trávu.
Tudíž na otázku, odkud bychom se pustili do díla, bychom vedle nelítostných způsobů našli i ten nabízený: rozmanitými kladivy rozbít základní kámen naší kultury. Sekačky budou patrně autonomní, takže vzdělávací proces naštěstí nebude nutný.