VOLEBNÍ PRÁVO

28.3.2019 17:48 VOLEBNÍ PRÁVO
„Je třeba zvýšit věk aktivního a pasivního volebního práva, protože nemyslící a zmanipulovaní puberťáci ve volbách znamenají katastrofu pro všechny a především pro svoji budoucnost jako voliči i jako volení zastupitelé.“
(Martin Koller, 16.3.2019)
Někdo z nás se naštve, zejména je-li mu čerstvě osmnáct, někdo z nás se zase zamyslí, zejména bylo-li mu dávno osmnáct, ovšem většina z nás zůstane netečná. Je nám to úpřimně jedno. Ústavu jsme nepsali, o Ústavě jsme nehlasovali a Ústavu koneckonců ani moc neznáme. V Ústavě se o aktivním volebním právu píše:
„Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.“ (čl.18, odst.3)
Přitom v 19. století byl věk pro uplatnění aktivního volebního práva vyšší, 25 let, později 24 let, a od roku 1919 21 let. Od roku 1946 je věkový census 18 let a ten trvá dodnes. Už v roce 2012 zazněly hlasy ve prospěch dalšího snižování věkové hranice, a to zejména ze strany pravice, jejíž mnoho sympatizantů se shlédlo v knížetově číru. Dnes naopak snižování věku podporuje levice, například zelená či pirátská, jejíž mnoho sympatizantů se shlédlo v oteplování pod vlivem marihuany. Že je to krátkozraké a neodpovídající realitě, platí pro obě strany.
Ví to i Olga Sommerová:
„Ty volby jsou nebezpečný nástroj, protože volit může každý a volí i lidé, kteří nejsou vzdělaní…Čím víc lidí přijde k volbám, tím je to horší. Ta většinová společnost skutečně není vzdělaná.“
(Olga Sommerová, 19.3.2019)
Proto je žádoucí posunout věkovou hranici pro aktivní volební právo na 70 let, aby k volbám přišli jen vzdělaní, například Olga Sommerová. Současně je žádoucí, aby věková hranice pro pasivní volební právo byla upravena do 70 let, aby Olga Sommerová nemohla být zvolena.
Příspěvek byl publikován v rubrice Chodec Optimista. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.