31.8.2017 18:31 CON SPIRARE
Neustávám v úsilí objevit ve veřejném prostoru volební program, jenž mě podnítí zvesela vykročit v říjnu k volbám. Prozatím je výsledek neutěšený. Dokonce podléhám podezření, že existující volební programy – alespoň ty, které jsem studoval – byly vytvářeny podle pravidel konspirace.
Termín „konspirace“ pochází ze složeniny dvou latinských slov, „con“ (s, společně) a „spirare“ (dýchat). Konspirace v doslovném překladu znamená společné dýchání.
Existující volební programy ve mně na první pohled vyvolávají dojem, že jejich autoři se mnou společně dýchají. Vědí přesně, co potřebuji ke štěstí, a nepřestanou, dokud mě neobšťastní. Pohříchu se mě nikdo z autorů nezeptal, co ke štěstí potřebuji.
Podobnost s konspiračními teoriemi je nápadná ještě v jednom ohledu. Podle Michaela Barkuna se konspirační teorie řídí třemi principy: zaprvé nic se neděje náhodou, zadruhé nic není tak, jak vypadá, a zatřetí všechno spolu souvisí. Náhody byly z tohoto světa vyloučeny již dávno, protože politici „vědí“ a to nepřipouští náhodu. Zadruhé nic „v tuto chvíli“ není tak, jak vypadá, neboť v jiné chvíli to může vypadat jinak. A zatřetí všechno je pojímáno komplexně a souvztažně, aby i hlupák vypadal chytře.
Namísto úpřimného přiznání, že jsme s prominutím v prdeli, musím číst, jak budeme o krok dále, rozuměj v ještě větší prdeli. A to bohužel není konspirační teorie.
Straníci a straničky, členové a členky, chlapci a děvčata, přijeďte ke mně, já vám ukážu, jak vypadá společné dýchání. Sice vám neřeknu, co potřebuji ke štěstí, neboť náhodou nevím, jak vypadá a s čím souvisí, ale budeme se společně potápět do obyčejného života se společným dýchacím přístrojem.
Vzduchu není moc.