17.7.2017 20:00 DĚKUJI
Parlamentní volby – dlouhodobě mám jasno. Jako odpovědný volič si napíšu vlastní politický program a poté ho porovnám s nabízenými politickými programy. V ideálním případě mi nějaký politický subjekt vypadne z oka, v reálném případě se nějaký politický subjekt trefí do mého politického programu z x procent. A ten to ode mě dostane.
Střednědobě mám jasno o něco méně. Ideová trvanlivost politických subjektů je jen o pár dnů delší než trvanlivost rohlíků z Kauflandu. Politické strany devadesátých let nemají mnoho společného s politickými stranami prvního desetiletí a ty zase pramálo společného s politickými stranami tohoto desetiletí, kromě názvu. Název politické strany tudíž není zárukou ničeho, kromě nepoživatelnosti.
Krátkodobě nemám jasno vůbec. Existující politické subjekty totiž nemají o můj hlas zájem. Chtějí stále prosazovat, zařizovat, podporovat, zajišťovat. Já nechci, aby prosazovaly, zařizovaly, podporovaly, zajišťovaly. Já chci, aby mě nechaly na pokoji.
Můj politický program se rodí v bolestech. Pánevní dno je tak úzké a hlava tak široká. Nestěžuji si, jsem poučený od Karla Kryla, že trýzeň zdokonalí díla. Čím déle bude porod trvat, tím antičtější a trvalejší bude stvořená krása.
Mám jasno, kde leží zřídlo – tam, kde mě politici nechají na pokoji.
Děkuji za ústup od moci,
jenž dává vládu lidu,
za ústup od touhy pomoci,
jenž ponechá mě v klidu.
Děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji.