13.7.2017 20:36 NENÁVIST PRO ČLOVĚKA V TÍSNI
Zatoužil jsem šířit nenávist. Nevěděl jsem ovšem, jak na to. Pátral jsem ve všemožných zdrojích. Byl jsem člověk zoufalý z informační tísně – a tu mi to docvaklo. Zdroj jsem našel.
Postup šíření nenávisti jsem strukturoval dle analýzy.
„Již při zběžné analýze je jasné, že coby hate speech nelze klasifikovat pouze otevřené nadávky, výhružky či volání po násilí.“
(Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích)
Již při zběžné analýze mi bylo jasné, že si s himbajsem, šípkem a prdelí nevystačím. Nenávist je totiž „takové stanovisko, které veřejně vyhrožuje nebo ponižuje skupinu obyvatel, definovanou na základě rasy, etnika či náboženského přesvědčení, volá po násilných či perzekučních opatřeních vůči těmto skupinám nebo podněcuje opovržení či nenávist vůči nim.“
Je zatraceně tvrdý oříšek vyhovět a vymyslet prvotřídní nenávist. Analýza mi poskytla návod:
„přirovnání lidí ke zvířatům, hmyzu apod.“
„vsugerování čtenářům, že jim od nějaké skupiny hrozí nebezpečí“
„vsugerování čtenářům, že jim od nějaké skupiny hrozí narušení jejich čistoty, integrity, identity.“
Odebral jsem se na veřejnou toaletu a provedl nenávist. Nechal jsem ji tam, ať ji každý vidí. I člověk v tísni – aby měl příště co analyzovat.