20.6.2017 20:45 ZBYTEČNÝ STRACH
Vyhlásit válku není vůbec jednoduché.
Do roku 1945 bylo možné se při vyhlašování války řídit Haagskou úmluvou (1907) a válku vyhlásit buď písemně nebo ústně. Od roku 1945, kdy byla přijata Charta Spojených národů, platí přísnější podmínky – k vyhlášení války je nutná rezoluce Rady bezpečnosti OSN a válka smí být výhradně obranná. Příkladem je rezoluce č. 678 z roku 1991 o vyhlášení obranné války proti Iráku.
Ostatní války, vyhlášené nebo zahájené jiným způsobem, jsou nelegální a zavrženíhodné.
Legální a respektuhodná válka se řídí válečnými pravidly.
Válka podle pravidel poškozuje útočníka všemi účelnými prostředky, přičemž nepoužívá zbytečné prostředky a neřídí se zásadou totální války a vede se pouze vůči vojenským objektům a příslušníkům armády.
Až vstoupí válka do naší ulice, nejprve prověřím, zda je obranná. Je-li útočná, budu válku ignorovat.
Poté prověřím, zda byla pro obrannou válku vydána rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nebyla-li vydána, budu válku ignorovat.
Posléze prověřím, zda se schválená obranná válka řídí válečnými pravidly. Neřídí-li se, budu válku ignorovat.
Nakonec prověřím, zda mám na schválenou obrannou válku, řídící se válečnými pravidly, náladu. Nemám-li, budu válku ignorovat.
Nemůže se mi nic stát.
Navíc není vůbec jednoduché vyhlásit válku.