1.6.2017 20:33 ZN: NAJDU TĚ ?
Zoufale se snažím najít adresáta mého říjnového ne-z-nouze-cnostného volebního hlasu. Občas to někde zajiskří, pak se začmoudí a zase je tma. Jsem bezradný, ale nevzdávám to.
Volební průzkumy by mě označily za nerozhodnutého voliče, ale to je kardinální omyl. Já jsem niterně rozhodnutý volič a plus mínus vím, co hledám. Pro to, co hledám, jsem rozhodnutý. Nejsem tudíž nerozhodnutý volič, nýbrž neobsloužený volič.
Zajiskřilo se v debatě s Václavem Klausem mladším, když na otázku, zda si dokáže představit spolupráci s Andrejem Babišem, reagoval takto:
„Já si dokážu představit, že budu hájit nějaké hodnoty. Čili například ….., ….., ….., a tak dále, tak budu rád tyto věci hájit a prosazovat, a kdo pro ně bude hlasovat, tak s ním budu rád hlasovat společně.“
(Václav Klaus ml., DVTV, 29.5.2017)
Václavem Klausem uváděné příklady jsem úmyslně vytečkoval, protože nejsou důležité. Každý z nás má svoje příklady, které pokládá pro sebe za důležité, a ty se nemusejí krýt s příklady někoho jiného, které někdo jiný pokládá za důležité. Podstatný je přístup: je mi jedno, s kým budu společně hlasovat pro hodnoty, které hájím a prosazuji já. Podstatné jsou hodnoty, nikoli osoby a obsazení.
O dva dní později jsem nedopatřením vyslechl debatu dvou osob z téže politické stáje – Daniely Filipiové a Borise Šťastného – na téma zákazu kouření. Protože vím, že pan Šťastný zákon odkojil vlastními bradavkami, paní Filipiová musela být oponentem zákazu. A zaznělo toto:
DF: „Tady nejde o kouření jako takové, ale tady jde o to, že podle našeho názoru jde o zasahování do svobody, co se týče podnikání. Že my lidem, kteří mají nějaký soukromý majetek, nařizujeme, jaká pravidla tam v tom vlastně podnikání mají jaksi aplikovat, a to si myslím, že není správně.“
BŠ: „Podnikání zavazuje. Listina základních práv a svobod, ústava této země také říká, že majetek nelze využívat jakýmkoliv způsobem tak, aby třeba docházelo k ohrožení lidského života nebo zdraví….A ten zákaz kouření v restauracích, on tolik není o hostech, jak se tolik říká a tolik diskutuje, on je o zaměstnancích.“
Je evidentní, dva členové téže politické strany nehájí a neprosazují tytéž hodnoty.
Učinil jsem logický závěr: systém politických stran není pro mě. Když už si dám tolik práce, že si sebeanalýzou definuji hodnoty, které hájím a prosazuji, pouze šťastným omylem můžu najít politickou stranu, která bude hlasovat společně se mnou.
Jsem neobsloužený volič a stále hledám obsluhu. Zn: Najdu tě ?