27.3.2017 18:03 KLAMAVÉ POČTY
V důsledku poválečného ekonomického růstu, podpořeného Marshallovým plánem, vznikl v Německu v 50. letech minulého století nedostatek pracovních sil. Německá vláda se rozhodla vyřešit tento nedostatek pozváním gastarbeiterů. 30. října 1961 podepsala dohodu s Tureckem – Abkommen zur Anwerbung türkischer Arbeitskräfte für den deutschen Arbeitsmarkt – o jednoročních pracovních smlouvách tureckých pracovníků v německých podnicích.
Dohoda byla pozastavena v roce 1973, přičemž do té doby přišlo do Německa pracovat 800.000 Turků.
„Tehdy žilo v Německu 910.500 Turků. Dnes žije v Německu přes 3 milióny Turků a z toho přibližně 700.000 má německé státní občanství. 98% se hlásí k islámu, většina k sunnitskému. Více než polovina dospělých žije v Německu už déle než 20 let. Z přibližně 2 miliónů osob je zhruba 800.000 mladších 21 let, dalších 445.000 je ve věku mezi 21 až 30 lety. Mladiství tak představují 60% turecké společnosti ve Spolkové republice a zároveň 10% obyvatel ve věkové skupině od 15 do 18 let.“
(Štěpán Kotrba, 22.3.2017)
Podle oficiálních údajů ke dni 31. prosince 2015 mělo Německo 82.175.684 obyvatel.
Sedím v bavorské hospodě, kde v přítmí napočítám 30 hostů.
Zavřu oči a otevřu oči. Z 30 hostů je jen jeden Turek. Přibližně čtvrtina tohoto Turka, tj. například od kolen dolů, má německé státní občanství, ovšem téměř celý Turek se hlásí k sunnitskému islámu. Podle způsobu držení půllitru je zřejmě, že polovina Turka od pasu nahoru tu žije déle než 20 let. Turek je od prsou dolů mladistvý a hostinský by mu neměl nalít 9 z 10 piv.
Bavorská hospoda Turka absorbovala a je v pološeru od ostatních k nerozeznání.
Jenže – Turek bouchne do stolu:
„Bylo zaznamenáno, že Prorok, mír a požehnání s ním, řekl: Kdokoli pije a požívá jed a tak sebe zabíjí, bude tento jed pít malými doušky v ohni pekelném !“
Hospoda musí být uzavřena a tak všichni vědí, kdo je ten jeden Turek.