21.2.2017 20:01 MAKEHAMOVA KONSTANTA
Pravděpodobnost úmrtí vychází z úmrtnostních tabulek a udává riziko osoby ve věku x zemřít před dosažením věku x+1.
Není překvapením, že děti od batolete do 15 let si užívají pravděpodobnosti úmrtí kolem 1%. Do třicítky se pravděpodobnost úmrtí vyšplhá k 5% a po třicítce již pravděpododnost úmrtí roste exponenciálně, podle tzv. Gompertzova zákona (Benjamin Gompertz). Gompertzův model doplnil William Makeham o konstantu, vyjadřující nezávislost úmrtnosti na věku (úrazy, nehody, apod.).
V Gompertz-Makehamově modelu mám takzvaně plichtu, tj. šanci na oslavu následujícího Silvestru stejnou jako šanci, že současný Silvestr je můj poslední, ve věku přibližně 98 let. Zní to lákavě a jako výzva k oslavě nesmrtelnosti.
Háček je ovšem v Makehamově konstantě.
Pustil jsem televizi. Dostal jsem ránu konstantou. Vypnul jsem televizi a pustil rádio. Dostal jsem ránu konstantou. Vypnul jsem rádio a otevřel noviny. Dostal jsem ránu konstantou. Pokaždé jsem se rozčílil a zkrátil si život o několik makehamů.
Nechci riskovat předčasné úmrtí a toužím po batolecím jednom procentu. Jako batole si sáhnu na rudě žhnoucí kamna a ta skutečně pálí. Makehamova konstanta se časem zahojí. Jako batole spolknu čínskou hračku a bříško skutečně bolí. Makehamovu konstantu časem vykakám. Jako batole vyzvu na souboj garden sekačku a rodičovský nářez mě nemine. Ručičky a nožičky zůstanou na svém místě a na Makehamovu konstantu si časem zase sednu.
Ve svém věku mám s konstantou problém a stále hledám účinnou antikonstantu. Sérum na manipulaci.
Nevzdám to až do 120 let, kdy dosáhnu pravděpodobnosti úmrtí 100%. Navzdory konstantě.