DĚTI V CIZÍM HOTELU

Vyrazil jsem s rodinou na výlet do Bhútánu. Ubytovali jsme se v hotelu Tang Valley. Moc se nám tam líbilo, proto mě překvapilo, když jsem náhodou narazil na chat dětí s jejich kamarády:

„Máma s tátou byli před námi poníženi. Byli do hotelu přepraveni v přecpaném fiakru. Jsme zavřeni za čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem. Rodiče nám nedokážou vysvětlit důvody této situace.“

„Nedostává se nám ošacení a obuvi. Místo teplé obuvi máme jen plastové sandály, tzv. crocsy.“

„Jsme vyděšení z všudypřítomné uniformované bezpečnostní služby a z policistů.“

„Z nedostatku jiných aktivit za ostnatým drátem si hrajeme na policisty a vězně. Další naší hrou je snaha prokopat si tunel pod plotem ven z hotelu.“

„Malé dětské hřiště je nám dětem dostupné jen v omezeném časovém rozsahu, někdy vůbec. Hřištěm máme na mysli jednu skluzavku a jednu prolézačku.“

„V areálu hotelu se nachází herna pro děti, kam se však z kapacitních důvodů nedostaneme. Nemáme žádný přístup k volnočasovým aktivitám.“

„Matrace máme neomyvatelné a ve stavu, který odporuje základním hygienickým standardům. Okna máme zamřížovaná a bez závěsů. Každý večer nás z postele vytáhne hotelová služba, někdy v helmách a kuklách, za účelem přepočítání hostů.“

„Pokud spíme, rodiče nás vzbudí a postaví na nohy.“

„Máma ztratila s námi kontakt, když jsme se zavřeli v koupelně; vypotřebovala telefonní kartu na dva telefonáty a dále nemůže nic dělat. Až odejde z hotelu, neví, kam nás jet hledat.“

„Nejsme dostatečně informováni o své situaci. Nechápu, proč jsme umístěni v hotelu, který považujeme za špatný hotel. Nevíme, proč nám byly odebrány mobilní telefony, hodinky, tkaničky, pásky, peníze apod.“

„Naším zásadním problémem je jazyková bariéra v komunikaci mezi námi a hotelovým lékařem, která přináší řadu nedorozumění a vzájemnou nedůvěru. Lékař nám obtížně stanovuje diagnózu, povahu zamýšleného výkonu nám vysvětluje posunky.“

„Nedostatek naší informovanosti je způsoben také absencí právní pomoci. Na tu však jako děti máme ze zákona právo.“

„V bhútánském vězení mají vězni nárok na vycházky, teplé jídlo, židli, skříň a přímý přístup k toaletě. I to je víc než dostaneme k dispozici my v hotelu.“

„Táta za nás zaplatí po dobu 30 dní, které strávíme v hotelu, celkem 29 040 ngultrumů.“

Nechápu, co je to popadlo. Příště zůstaneme doma.