14.9.2015 23:54 IDEOVÉ UKOTVENÍ STRANY
Politické straně vyprahlo. Nejužší vedení politické strany několik let nereagovalo, ale nakonec pod tlakem členské základny svolalo na 17.7.2015 na hrádek Modrá hvězda setkání s jediným bodem programu: ideové ukotvení strany.
Předseda strany se několik dní pokoušel vyhledat vyhraněného ideového guru uvnitř strany, ale neuspěl. Ujal se proto slova sám:
„Napříště chceme stimulovat místní stranické buňky, které naši stranu chtějí ideově budovat. Máme-li zájem, aby byla naše strana ideově čistá a aby nepouštěla do kandidátek špinavou vodu, pak říkáme: jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme sedmdesát procent naší podpory. Když ji nepostavíte, nedostanete nic a na druhý pokus vám podporu nedáme. Toto je náš stranický zájem, který budeme uplatňovat. Chceme pozvednout ty kandidáty, kteří budou skutečně rozhodovat o otázkách občanů, a stejně tak chceme, aby se spodní ideová základna oživila a aby naše stranické buňky pracovaly samostatně. Mnohé pracují – zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale pracovat samostatně musejí všichni, přičemž na bázi ideové čistoty se náš zájem musí sjednocovat a v něco vyúsťovat.“
Sál nečekal takový střemhlavý skok do problému ideového ukotvení strany. Přitlačen do opěradel sedadel s napětím očekával vyústění. Předseda pokračoval:
„Nemůžeme být a nejsme proti kritice ideové vyprahlosti, ale nepomůžou nám jenom kritici. Vždyť víme, kolik je v Praze nebo v Plzni ideové špíny, kterou umíme změřit a nepotřebujeme k tomu různá prohlášení či petice. Víme, kdy chceme ideovou očistu realizovat, kolik máme na realizaci zdrojů, jakou míru odvahy musíme mobilizovat a zda realizaci zvládneme. Když mluvím o kriticích, mám na mysli ideově nevyhraněné členy strany. Potřebujeme, aby se tito kritici semkli, zvedli se a šli vyčistit špinavý ideový potok. Potřebujeme, aby pomohli a neorganizovali demonstrace, chodili po náměstích a křičeli: udělejte čistírnu v Plzni nebo něco podobného. Mnozí členové si demokracii pletou s tím, že budou jen kritiky a určovateli, co se má ve straně dít, a ti druzí že budou vykonávat to, co si tito kritici přejí.“
Ideově vyprahlí kritici se začali ošívat. Předseda dál útočil:
„Nechci zde rozebírat tyto záležitosti v detailech. Týkají se Prahy, ale bohužel se rozšiřují do všech krajů. Například Obroda. To jsou členové strany, kteří se organizují po krajích a vytvářejí odbočky po okresech. Jde o vyšší funkcionáře, kteří se cítí ukřivděni a přitahují k sobě i některé mladé lidi. Nechci tu detailně rozebírat otázku jejich plánů, jaké mají programové cíle, o tom jsme koneckonců již informovali. Krátce řečeno, jejich cíl je jeden: že odmítnou ideovou čistotu strany. Požadují ideovou nevyhraněnost, tedy více ideí, které nejsou rámovány posláním strany, ale které bojují o politickou moc. Což nemůžeme přijmout, protože to neodpovídá skutečnosti.“
Několik ideově vyprahlých kritiků se již viditelně potilo. Pravděpodobně z Prahy. Předseda zatnul pěst:
„Musíme se věnovat těmto zásadním ideovým otázkám. Mám na mysli ideologickou práci – osvětlovat podstatu kapitalismu, osvětlovat naši cestu, naši minulost i naši přítomnost, nedovolit zkreslování a vydávání naší historie za souhrn omylů !“
Zásadní ideová otázka začala dostávat svoje obrysy:
„Chtěl bych zdůraznit, že náš hlavní ideový nápor musí být na naší vnitřní politiku, zejména na ekonomiku. Jsem přesvědčen, že když bude dobře fungovat ekonomika, a to i v mezinárodních souvislostech, tak se u nás nikomu nepodaří nějaký zásadní zvrat a vyvolání nějaké těžké krize. Dobře fungující ekonomika totiž znamená, že za stranou půjdou spokojení lidé. Sice budou dál existovat intelektuálové, kteří budou usilovat o politickou moc. Přestože dnes mají všechno, chybí jim moc. Jestliže ale za námi půjdou spokojení občané, o něž se musíme starat a jejichž politiku musíme provádět, tak dosáhneme ideového ukotvení. Je nutné, aby každý z nás byl aktivní. Abychom jen nebyli takříkajíc straníky, ale abychom byli aktivními členy strany. Jsem přesvědčen, že přes veškeré problémy a složitou perspektivu se nám podaří – tak, jak se nám v historii dařilo – najít správnou cestu a po té jít, tedy pracovat pro občany, jít cestou demokracie k upevnění kapitalismu v naší zemi. Jsem přesvědčen, že k tomu dáte všechny své síly k dispozici.“
Sál odměnil předsedu frenetickým potleskem. Předseda nadšeně přidal ještě jednu myšlenku:
„Proto je důležité, abychom měli podporu zespodu, abychom si mohli říct: nejsme to my, kdo si toto přeje, ale jsou to občané, kdo žádají, a my s nimi souhlasíme a plníme jejich vůli.“
Potlesk zesílil a předseda, ohromen okamžikem zrodivšího se ideového guru, vykřikl do sálu:
„A ne prostě, aby my jsme tam byli sami, jak kůl v plotě neměli jediný, jediné slovo podpory !“