13.9.2015 11:30 BAJKA
Zajíček Teddy stál před soudem. Se schlíplými slechy a packami se ztěžka opíral o hranu půlkruhu.
Liška Mydlouška pištěla zpoza prokurátorského stolečku:
„…a tím se dopustil trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině zvířat zvlášť zavrženíhodným způsobem, když k šíření nenávisti využil veřejnou dubovou síť. Žádám pro obžalovaného nejvyšší možný trest tři roky nepodmíněně jako trest exemplární, který bude sloužit jako výstraha a odstrašující příklad pro houfy zajíců a hejna kachen.“
Soudce Požermoc si posunul brýle po vlčím nose a nechal doznít účinek dramatické pauzy. Poté pokynul směrem ke stolečku obhájce.
Starý jezevec Exofo se zjevnými obtížemi se nadechl. Starý jezevec Exofo se zjevnými obtížemi vydechl.
Soudce Požermoc obrátil zrak k zajíčku Teddovi. Udělil mu slovo.
„Slavný soude,“ pravil pobledlý zajíček Teddy, „připouštím, že moje výroky se týkaly zvířat. Připouštím, že moje výroky se mohly dotknout jejich zvířecí povahy. Velmi lituji těchto výroků a připouštím, že prase zůstane navždy prasetem a vůl zůstane navždy volem. Nemám žádný zájem činit z prasete koroptev a z vola činit lasičku hranostaj. Velmi si vážím prasečích způsobů a i volové jsou mi blízcí. Udělám vše pro to, aby jejich povahy zůstaly očividné a nezkreslené. Jako pokání budu celý život sloužit pravdě a očišťovat veřejný obraz prasat a volů od nekalých řečí a pomluv. K tomu mi dopomáhej bůh.“
Prokurátorka Mydlouška se pohnula k reakci, ale soudce Požermoc ji gestem zarazil. A takto soudce rozhodl:
„Bude ti udělena milost. Pamatuj však, že kdekoli prase potkáš a kdekoli vola potkáš, nabídneš jim kus sebe, abys poznal, co znamená z prasete zajíce činit.“
A od té doby, milé děti, umí prase i vůl kličkovat.