22.7.2015 18:01 ROHLÍK A
Dostal jsem úkol koupit těstoviny. To není problém, oznámil jsem. Hluboce jsem se mýlil.
Mezi regály obchodního řetězce jsem strávil 46 minut. Jedna minuta mě stojí 6 korun 20 haléřů. Mezi regály jsem přišel o 286 korun.
Na regálech jsem našel sto devadesát šest druhů těstovin. Pokud bych býval věnoval studiu obalové informace průměrně 30 vteřin na kus, strávil bych mezi regály 98 minut a přišel bych o 610 korun. Jelikož se mi rozum včas vzpamatoval, popadnul jsem těstovinu na dosah paže a ukončil svoje trápení z nerozhodnosti.
Těstoviny se rozvařily a chutnaly po svém stavu – jako bláto.
V noci jsem měl těžký žaludek a zdál se mi sen. Ve snu jsem viděl zelené pole, od západu na východ a od jihu na sever, samá zelená, pan profesor promine. Po poli jel traktor a zaléval. V traktoru seděl otec a syn. Otec traktor řídil a syn se díval. Já jsem se díval s ním. Společně jsme jeli od východu na západ až k hranici oblasti A, kde začínala oblast B, a tam jsme traktor otočili a zalévali zase k západu.
Další noc jsem měl opět sen. Obchodní řetězec byl zavřený. Vzbudil jsem se zpocený hrůzou, kde koupím maso v akci. Maso v akci znamená, že je levnější, protože s tím krávy souhlasily.
Další večer před usnutím mi v hlavě uvízla pšeničným polem nazlátlá reklama United Bakeries. Přetavila se mi do nazlátlé snové atmosféry hospody u Fleka, kde se štamgasti přeli, čí rohlík je chutnější. Odkolek bouchnul do stolu a tím vyhrál. Šest procent štamgastů z klubu „Až rozpeče a ztvrdne“ se se znechucením odvrátilo.
Mám divné sny.
Těším se, až to spraví rohlík A.